Psychoterapie

Psychoterapie je záměrné a cílené používání psychoterapeutických prostředků kvalifikovaným odborníkem – psychoterapeutem v souladu s vědeckými poznatky.[1] Cílem psychoterapie je dosažení optimálního rozvoje osobnosti a odstranění resp. zmírnění psychického či fyzického utrpení jedince (úzkosti, deprese, vyhoření apod.).

Historicky je psychoterapie (léčba slovem) jednou ze tří základních léčebných metod. Dalšími jsou chirurgie (léčba nožem) a fytoterapie (léčba bylinou, srov. farmakologie). V současnosti je psychoterapie jedním z oborů v oblasti péče o zdraví.

Psychoterapie obvykle probíhá mezi psychoterapeutem a jeho klientem (individuální psychoterapie), klienty z jedné rodiny (rodinná terapie) nebo nejbližšího okolí, případně skupinou klientů (skupinová psychoterapie). Mluví o svých tématech ve snaze dostat se k jejich hlubším souvislostem, lépe je pochopit, přijmout a někdy i nalézt vhodná vysvětlení nebo řešení.

Postupy, které člověk uplatňuje sám na sobě, ani činnost svépomocných skupin, které nebyly zřízeny psychoterapeutem, se za psychoterapii nepovažují, i když mohou mít ozdravný efekt.[2][3][4]

  1. Stanovy spolku Česká asociace pro psychoterapii, z.s. [online]. Česká asociace pro psychoterapii, z.s., 2017-10-12 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  2. VYMĚTAL, Jan. Úvod do psychoterapie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0253-3. 
  3. VYMĚTAL, Jan, a kol. Obecná psychoterapie. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0723-3. 
  4. YALOM, Irvin. Chvála psychoterapie. Překlad Helena Hartlová. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-761-2. 

Developed by StudentB